Jde o rozhodnutí, které není ani černé ani bílé. Žena se nerozhoduje mezi ano nebo ne. Rozhoduje se na základě více faktů, které jeden ovlivňuje druhý.
Domácí rodičky berou odpovědnost za to, že dítě doma může zemřít kvůli příčině, která by mohla být v nemocnici lépe zvládnuta, berou na vědomí vzdálenost od porodnice na jedné straně. Na straně druhé se vyhýbají možnostem nákazy nemocniční infekcí, necitlivého zacházení se sebou a dítětem, vyhýbají se nevyžádaným škodlivým intervencím a separaci dítěte od matky, volí porod mimo ZZ, protože podle statistiky i s tím specifickým rizikem, o kterém píši v úvodu, mají menší šanci na traumatizaci dítěte i sebe, lepší šanci na porod bez škodlivých zásahů a vyhlídky na přežití porodu své a dítěte stejné doma i v porodnici. Cítí se doma bezpečněji.
Ženy rodící v nemocnici volí opačně. Je pro ně důležitá dostupnost lékařské intervence při možném patologickém stavu jejich či dítěte. Riskují nemocniční nákazu sebe i dítěte, riskují možnost necitlivého, rutinního zacházení se sebou a dítětem, riskují možnost nevyžádaných intervencí a riskují separaci dítěte od matky. Volí porod ve zdravotnickém zařízení, protože je pro ně důležitá možnost intervence a mají stejné vyhlídky na přežití své i dítěte v porodnici i doma. Cítí se v nemocnici bezpečněji.
Jde pouze o informovanou volbu a o to, pro co se jednotlivec rozhodne. Obě volby, porod mimo zdravotnické zařízení i porod ve zdravotnickém zařízení jsou rovnocenné. To, že si někdo bere právo na kritiku odpovědnosti, prozrazuje jen jeho nezralé motivy a neschopnost se s volbou jako takovou vyrovnat.
Na základě diskuze s některými diskutéry autorka provedla úpravu poslední věty v perexu tohoto článku.